Ve Vatikánu o velikonočním pondělí ráno skončil život nejznámějšího Jihoameričana současnosti, reformátora církve a posledních dvanáct let jejího nejvyššího představitele. Jorge Mario Bergoglio, papež František, odešel v 88 letech.
Argentinský rodák Bergoglio, vystudovaný chemický technik, který později zvolil cestu kněžství, byl papežem zvolen před dvanácti lety v březnu roku 2013. Do té doby neznámý (alespoň mimo církevní kruhy) arcibiskup z Buenos Aires se tak stal pro miliardu a čtyři sta milionů katolíků po celém světě hlavním představitelem jejich náboženství, duchovní autoritou a zároveň hlavou státu Vatikán.
Od prvních dnů ve funkci se jeho rozpoznávacími znaky stala radost ze života, skromnost a energie, se kterou se pustil do reformování katolické církve. Její uzavřenost kritizoval už jako kardinál, po svém zvolení potom zaujal řadou výroků o nutnosti vycházet mezi lidi na okraji společnosti, chudé, nemocné a přehlížené. Jen pár týdnů po zvolení tak například při tradiční velikonoční liturgii umýval na Zelený čtvrtek nohy dvanácti vězňům, v pozdějších letech také opakovaně navštívil migranty v uprchlických táborech nebo je přijímal ve Vatikánu.
FOTO: Profimedia
Pro katolickou církev se zásadním stala Františkova vize její proměny prostřednictvím tzv. synodality. V té jsou všichni věřící, kněží, řeholníci i biskupové vyzývání, aby společně hledali shodu na otázkách víry i fungování katolické církve ve vzájemném naslouchání a sdílené odpovědnosti. Navzdory očekávání nedošlo během Františkova pontifikátu (název pro papežský úřad i délku jeho trvání) k radikálním změnám v učení církve, i když k mnohým sporným tématům (jako je svěcení žen na katolické kněze) papež ustanovil pracovní skupiny nebo jejich zkoumání zadal vatikánským úřadům.
Sám si mezi hlavní témata kromě již zmíněného zvolil také ochranu životního prostředí, ke které opakovaně vyzýval nejen vlastní věřící, ale i odpovědné státníky po celém světě. Na svých zahraničních cestách, kterých stihl celkem 44, dokázal často trefně odhadnout, čím navštívená země žije a jak podpořit místní obyvatele, jak předvedl i při návštěvě Slovenska v září roku 2021.
Papež František byl ale také (a možná především) duchovní autoritou. Ve svých pravidelných promluvách se věnoval tématům lásky, odpuštění, přátelství nebo solidarity, nebál se ale věřícím nabízet ani podněty k sebekritickému uvažování.
Kardinál Kevin Farell, který oznámil světu papežovu smrt, ve vzpomínce na něj uvedl: „Učil nás žít hodnoty evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch těch nejchudších a nejodstrkovanějších.“
VIDEO: Střípky ze života papeže Františka
František byl v posledních dvou měsících vážně nemocný, od poloviny února byl 38 dní hospitalizovaný s oboustranným zápalem plic v římské nemocnici Gemelli. Dostal se ale z nejhoršího a aktuálně podstupoval rekonvalescenci ve svém bytě ve Vatikánu. Věřící naposledy pozdravil při tradičním požehnání Urbi et Orbi (městu a světu) na velikonoční neděli 20. dubna.
Po smrti papeže nastává období tzv. sedisvakance, tedy uvolněného papežského úřadu. V příštím týdnu by se měl odehrát nejprve pohřeb Svatého otce, poté bude svoláno konkláve. Na něm katoličtí kardinálové z celého světa, kteří dosud nedosáhli 80 let, budou volit Františkova nástupce.
