Všech 133 kardinálů, kteří budou volit papeže, už je v Římě. Zbývá poslední den projevů o vizi církve i představách o novém papeži, poté se přestěhují do Domu svaté Marty a uzavřou před vnějším světem. Zítra začne konkláve, Česko a Slovensko na něm své zástupce mít nebudou.
Řím – Černá klerika s červenými knoflíky a lemováním povlává jen pár centimetrů nad zemí, když švýcarský kardinál Emil Paul Tscherrig deset minut před devátou v pondělí ráno míří na generální kongregaci do Vatikánu. Pár metrů před jeho branami se ocitá v obležení novinářů z celého světa a na chvíli se s nimi zastavuje na krátký rozhovor.
Scéna, kterou ulice přiléhající k Vatikánu v těchto dnech vidí každou chvíli. Někteří kardinálové s novináři chvíli mluví, jiní jen rychle projdou a míří do nové synodní auly, kde každý den jednají. A to jak ti, kteří ve středu zasednou do Sixtinské kaple k volbě nového papeže, tak i jejich kolegové, kteří už přesáhli hranici 80 let, jež jim znemožňuje se volby účastnit.
Témata jsou pestrá, podle tiskového střediska Svatého stolce se kardinálové ve svých projevech během pondělí věnovali migraci, synodalitě nebo jednotě, ale třeba i otázkám postavení žen v církvi, charitní službě nebo kanonickému právu.
Vatikánský mluvčí Matteo Bruni médiím sdělil, že mezi 170 jednajícími kardinály už bylo 132 volitelů, do plného počtu tedy chyběli pouze tři. Kardinál Antonio Caňizares z Valencie a kardinál John Njue z Nairobi se ze zdravotních důvodů z konkláve omluvili, poslední kardinál zbývající do plného počtu se prý už nachází v Římě, generální kongregace se ale zatím nezúčastnil.
Kritický kardinál Zen
Pozornost mezitím směřuje například i k čínskému kardinálovi Josephu Zenovi, který dostal od komunistického režimu desetidenní propustku, aby mohl do Vatikánu dorazit na pohřeb papeže Františka a zúčastnit se také generálních kongregací. Na jedné z nich měl 30. dubna pronést silný projev, ve kterém nejprve osobně zavzpomínal na papeže Františka. Ten ho prý například v minulosti oslovil jako toho, kdo „jde do boje s prakem,“ což prý kardinál Zen interpretoval jako lichotku vzhledem k jeho dlouhodobému boji proti totalitnímu komunistickému režimu v Číně. (S tou právě Vatikán pod vedením papeže Františka uzavřel v roce 2018 mezinárodní smlouvu, kterou Zen silně kritizoval.)
Zen zároveň dlouhodobě patří k silným kritikům Františkova synodálního procesu, který má vést katolickou církev k většímu vzájemnému naslouchání a rozhodování o směřování církve má rozdělovat rovnoměrněji mezi duchovní a věřící. Právě Synodu o synodalitě tak Zen ve svém projevu nepřímo zkritizoval a kardinálů se ptal: „Čekáme překvapení od Ducha svatého? Řekne najednou Duch svatý, že se dvacet století mýlil a teď řekne pravdu?“
Podle českého kardinála Dominika Duky, který ale vzhledem ke své přítomnosti na mši za oběti 2. světové války v Praze není na generálních kongregacích přítomen, kardinál Zen přednesl kardinálům ještě jeden projev, ve kterém měl označit pět kritérií, které by měl splňovat příští papež – mít dobrou pověst, nebýt závislý nebo příliš úzce napojený na konkrétní hnutí v církvi, ukazovat jednoduchou a srozumitelnou víru, projevovat otcovské charisma a vynikat zkušeností, odborností a moudrostí.
Reportáž z ranního svatopetrského náměstí 6. května 2025.
Duka zatím chybí
Řím ale paralelně s výběrem nového papeže a diskuzemi o budoucnosti círke žije také vzpomínkami na papeže Františka. Baziliku Santa Maria Maggiore, kde byl 266. papež v sobotu 26. dubna pohřben, stále denně navštěvují desetitisíce poutníků a v krátkosti, než je italská policie vyzve k uvolnění místa pro další poutníky, památku papeže Františka uctívají nebo si jen jednoduchý kámen s nápisem „Franciskus“ natáčejí na mobily a foťáky.
Ulicemi Říma vládne ruch, i když ten největší opadl po pohřbu a také odjezdu asi 200 tisíc mladých katolíků, kteří se sem sjeli na Jubileum mládeže. To už skončilo, a tak se ulice dočasně mírně uvolnily, pravděpodobně ale jen na krátko do středy 7. května, kdy by měl z komína Sixtinské kaple vyjít první kouř. Očekává se, že napoprvé bude spíše černý a oznámí tak světu, že v první volbě nový papež vybrán nebyl.
Pokračovat by se potom mělo každý den čtyřmi hlasováními, podle médií i některých církevních představitelů by přitom mělo jít o volbu krátkou, jasno by mělo být asi ve čtvrtek nebo v pátek.
Slovensko s Českem své zastoupení v Sixtinské kapli mít nebudou. Slovensko aktuálně žádného kardinála nemá, v Česku nosí červenou (barva náležející v katolické církvi kardinálskému oblečení) pouze emeritní pražský arcibiskup Dominik Duka, který ale už přesáhl 80 let a volit nového papeže nemůže. Do Říma by měl podle informací Téma.21 dorazit ve čtvrtek a po volbě se setkat s novým papežem.
Než ale volba začne, čeká ještě kardinály v úterý dvanáctá generální kongregace, zaznít by na ní měly poslední projevy těch, kteří dosud neměli příležitost promluvit. Od dnešního rána se také kardinálové volitelé mohou stěhovat do Domu svaté Marty, kde budou bydlet v čase konkláve uzavřeni před vnějším světem.
