Kojení jako prostředek ke zpomalení globálního oteplování. I tuto myšlenku přináší Národní týden kojení, který upozorňuje nejen na jeho zdravotní, ale i ekologické přínosy. Plně kojených dětí ale v Česku dlouhodobě ubývá. Je potřeba o tématu mluvit citlivě, zaznívá ze Státního zdravotního ústavu.
Na trvalý pokles počtu kojených dětí dlouhodobě upozorňují odborníci, příčiny ale neznají. „Jedním z mnoha různých důvodů může být například zvyšující se počet porodů císařským řezem, protože míra kojení u dětí narozených tímto způsobem je nižší než u dětí narozených vaginálně,“ říká Markéta Paulová z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
U žen po porodu císařským řezem může tvorba mléka nastoupit později, kojení je náročnější i kvůli zotavování se po zákroku. Paulová ale podotýká že způsob porodu je pro rozhodnutí kojit jen jedním z mnoha faktorů.
V porodnici zahájí kojení 95 procent matek, při odchodu z porodnice jsou pak plně kojené tři ze čtyř dětí. Zatímco dětí, které dostávají umělou výživu, bylo v loňském roce v Česku průměrně pět procent, v roce 2000 to byla jen necelá tři procenta. I to připomíná Národní týden kojení, který se v Česku pravidelně koná od 1. do 7. října.
Správné informace
Dostatečnou informovanost považuje Paulová za zásadní, a to i u matek, které kojit chtějí, ale nedaří se jim to. „Jednak se snažíme šířit informace o tom, jak problémům s kojením předcházet, ale zároveň je nedílnou součástí našich kampaní i souhrn doporučení, kam a na koho se obrátit v případě, že navzdory veškeré snaze se mamince kojení nedaří,“ uvádí Paulová.
V takových případech může pomoct pediatr nebo laktační poradkyně. Při problémech s kojením se můžete obrátit například i na konzultantky z neziskové organizace Laktační liga, které nabízejí bezplatné online a telefonické konzultace.
Spolehlivé informace o kojení chybí podle Paulové například ve vyloučených oblastech. Ženy ohrožené chudobou a sociálním vyloučením sice ke kojení motivuje to, že je levnější než umělá výživa, mají ale málo informací o zdravotním přínosu kojení a často mu nechtějí přizpůsobit životní styl. „Při dotazování, proč ženy kojí, jsme ani jednou nedostali odpověď, že je to přínosné i pro matku.
Naopak jako důvod nekojení ženy uváděly, že to matce uškodí, například že ztloustne. Pravda je přitom úplně opačná. Také často odpovídaly, že žena nekojí, protože nemá dostatek mateřského mléka,“ popisuje Paulová a dodává, že tato situace může být způsobená právě nedostatkem správných informací a zásad, které úspěchu při kojení pomáhají.
Šetří finance i životní prostředí
Kromě toho, že je kojení ekonomické, příznivý dopad má i na životní prostředí. Na ekologický rozměr kojení upozornil letošní Světový týden kojení, na který jeho národní obdoba navazuje. Mateřské mléko na rozdíl od umělé výživy podle Paulové nepotřebuje žádné obaly, není třeba ho dovážet a je snadno obnovitelné.
„Výroba náhradní kojenecké stravy vyžaduje chov skotu, což má za následek odlesňování ve prospěch pastvin. Odpadní vody z dojnic, stejně jako hnojiva používaná k pěstování krmiva pro ně mohou znečišťovat řeky a podzemní vody. Kravské plyny a výkaly navíc přispívají ke globálním emisím metanu – jednoho z významných faktorů způsobujících skleníkový efekt,“ zdůrazňuje Paulová z Centra podpory veřejného zdraví.
Citlivě a bez odsuzování
Ačkoli má ale kojení mnoho přínosů, stále platí, že je to volba. „Maminka, která nekojí, ale své dítě miluje a správně o ně pečuje, není o nic horší než maminka, které se kojení daří. Naším úkolem je představit nenahraditelný význam kojení, ale vždy zdůrazňujeme, že je potřeba o problematice mluvit velmi citlivě a vyvarovat je jakéhokoliv nátlaku, natož odsuzování. Jinak je třeba mluvit s maminkami, kterým chybí základní spolehlivé informace o kojení, a jinak s těmi, které mají pocit, že se na ně informace týkající se kojení přímo valí,“ uzavírá Paulová z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
O tématu kojení a o podpoře i stigmatizaci žen, kterým se úspěšně kojit nedaří nebo které se rozhodly jinak, budeme v Téma.21 dále informovat.
